Centrum pro podporu projektů
Fakulta sociálních studií
Ostravská univerzita v Ostravě
Fráni Šrámka 3
709 00 Ostrava - Mariánské Hory


 

Pracovní setkání*

Během roku průběžně probíhají pracovní schůzky týmu projektu, a to týmu Seniorů, Juniorů a Ph.D. studentů a garantky projektu pod vedením zahraničního experta profesora Bauma. Základním tématem výzkumu celého projektového týmu se stalo téma sociální exkluze. Publikace prof. J. Kellera Exkluze jako sociální problém a jako otázka metodologická je věnována teoretickému ukotvení problému sociální exkluze. Autor poukázal na metodologická „pro et contra“ různých typů sociálního konstruktivismu v uchopení jednoho z dílčích a zároveň mezního projevu sociálního vyloučení, jakým je fenomén bezdomovectví.

Další tři Dílčí analýzy projektových subtýmů rozpracovávají parciální podoby sociální exkluze: sociálně prostorovou segregaci (na základě porovnání dvou měst v ČR a SRN) a sociální exkluzi vybraných skupin obyvatelstva – in concreto (1) rodin ohrožených chudobou nebo chudých rodin a (2) seniorů ohrožených chudobou s důrazem na aspekt bydlení. Každá z Dílčích analýz prezentuje badatelské postupy subtýmu a výzkumné výstupy a závěry.

Subtým „Stáří a chudoba“

členové týmu:

  • Doc. PhDr. Dana Sýkorová, Ph.D. – vedoucí týmu
  • Mgr. Ing Iva Tichá
  • Mgr. Gabriela Nytra

Publikační výstup subtýmu:

Anotace

Jeden ze subtýmu výzkumného projektu VEDTYM se zaměřil na život seniorů v dnešní době. Cílem dílčího výzkumu je odpovědět na otázku, jak senioři ohrožení chudobou a senioři chudí zvládají svou životní situaci. Subtým „Senioři a chudoba (old people and powerty)“ aplikuje strategii kvalitativního výzkumu, vzhledem k výzkumné prioritě porozumět životní situaci seniorů. V rámci výzkumu je analyzována životní zkušenost jak seniorů, tak sociálních pracovníků s prací s chudými a chudobou ohroženými seniory – klienty. Na zpracování se podílejí všichni tři členové subtýmu a takto plní i požadavek triangulace.

Z metod výzkumu jsou aplikovány narativní biografické rozhovory se seniory. Senioři doporučení sociálními pracovníky byli následně kontaktování a byly domluveny schůzky. Rozhovor byl po uděleném souhlasu komunikačního partnera, zaznamenán na diktafon. Členka týmu G. Nytra realizovala 22 narativní biografické rozhovory. Následně byly tyto rozhovory doslovně přepsány, doplněny zápisy z rozhovoru a kartami respondentů se základními demografickými daty. V současnosti jsou rozhovory průběžně kódovány a analyzovány členkami týmu.

V rámci již zmíněné triangulace jsme se vrátili zpět do terénu k sociálním pracovníkům, kteří nám prvotně seniory doporučili. Se sociálními pracovníky jsme uskutečnili polostrukturované rozhovory. Jejich cílem je zjistit, jak sociální pracovníci vnímají seniory - své klienty a jak interpretují chudobu, případně ohrožení chudobou u této skupiny obyvatel a možnosti či limity sociální práce.

Výzkumníci se v rámci rozhovorů snažili doplnit informace týkající se zkoumané problematiky. Tyto rozhovory jsou nyní přepisovány v programu F4 a budou následně zpracovány.

Subtým „Rodina ohrožená chudobou“

členové týmu:

  • Doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D. - vedoucí týmu
  • Doc. PaedDr. Oldřich Chytil, Ph.D.
  • Doc. RNDr. Ivana Loučková, CSc.
  • PhDr. Anna Papřoková, Ph.D.
  • RNDr. Kamila Vondroušová, Ph.D.
  • Mgr. Marie Špiláčková, Ph.D.
  • Mgr. Vendula Gojová
  • Mgr.Eliška Lindovská
  • Mgr. Eva Nedomová

Publikační výstup subtýmu:

Anotace

V našem subtýmu, který jsme pracovně pojmenovali „RODINY“, se zabýváme chudými rodinami a rodinami ohroženými chudobou a rolí sociální práce ve způsobech, které tyto rodiny používají ve snaze zvládat svoji životní situaci.

Kromě teorií chudoby a sociálního vyloučení vycházíme ze zahraničních výzkumů strategií chudých a ohrožených chudobou, především z francouzského autora Paugama (1991), dále se tématem zabývali Ellwood in Sirovátka (2000), Giddens (2004), Duvoux (2009), Keller (2012), van der Land, Doff (2010), Wadsworth (2011), Budowski, Tillmamm, Keim, Amacker (2010).

V našem výzkumu chceme zjistit, zda se fáze sociální diskvalifikace a s nimi spojené způsoby zvládání chudoby a ohrožení chudobou (jejich součástí je vztah k sociální práci) popsané zahraničními autory vyskytují v české populaci a jaká jsou česká specifika. Chceme se zaměřit především na to, jak rodiny vnímají roli sociální práce a co od ní očekávají. Výzkum je řešen s využitím kvantitativní výzkumné strategie.

Subtým „Sociální segregace – komparace 2 evropských měst“

členové týmu:

  • Prof. Dr. Detlef Baum, Dr. h. c. – vedoucí týmu
  • Mgr. Ing. Iva Tichá
  • RNDr. Kamila Vondroušová, Ph.D.

Publikační výstup subtýmu:

Anotace

Činnost subýtmu Sociální segreagace - komparace dvou evropských měst je realizována v rámci výzkumného projektu VEDTYM a zabývá se porovnáním dvou podobně strukturálně postižených měst, z nichž jedno je v České republice a druhé v Německu.

Pro účely našeho výzkumu a srovnání byla vybrána města Ostrava (Česká republika) a Halle v Německu (bývalé Německé demokratické republice). Obě města prošla v minulosti etapou socialistického vývoje v oblasti bytové politiky, výstavby infrastruktury, politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Nyní, po pádu komunismu, v období dlouhodobé transformace, mají obě města problémy s restrukturalizací průmyslu i veřejných služeb, de-industrializací, smršťováním (depopulací) a slábnoucím integračním potenciálem.

Jednu z nejvýznamnějších (radikálních) změn v období transformace zaznamenala bytová politika, protože se výrazně změnily podmínky na trhu s bydlením. Trh s bydlením vedl k situaci, že pro obyvatele komparovaných měst jsou ekonomicky dostupné pouze byty v málo atraktivních nebo neatraktivních lokalitách, které jsou charakteristické nedostatečnou infrastrukturou a nevýhodnými životními podmínkami, zejména pro dospívající mládež a děti.

Základními výzkumné otázky subtýmu jsou:

Zda a v jakém rozsahu lze identifikovat ve zkoumaných městech formy prostorové segregace, jaké konkrétní formy prostorové segregace ve městech identifikujeme, jaké jsou vztahy mezi prostorovou segregací a sociálním vyloučením obyvatel, které skupiny obyvatel jsou ohroženy v jejich sociálně-ekonomickém statusu a  které skupiny obyvatel jsou ohroženy chudobou.

Zda je adresa (lokalizace) znevýhodněné rezidenční čtvrti základní podmínkou pro sociální vyloučení, nebo je adresa jen symbolickým vyjádřením jejich socio-ekonomického vyloučení?

Které strategie sociálního začleňování realizovali v těchto dvou městech a které sociální politiky by bylo nutné realizovat pro efektivní sociální integraci?

V rámci popsaného výzkumu, výzkumníci používají kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody.



* Změny v personálním obsazení projektového týmu jsou podrobně uvedeny ve schválených monitorovacích zprávách za každé monitorovací období.

Aktualizace: 27. 05. 2014


© Ostravská univerzita 2008 - 2024
Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava

Technický kontakt