Projekt Rozšíření a rozvoj Vědeckovýzkumného týmu OU, FSS

Pracovní setkání*

Během roku průběžně probíhají pracovní schůzky týmu projektu, a to týmu Seniorů, Juniorů a Ph.D. studentů a garantky projektu pod vedením zahraničního experta profesora Bauma. Základním tématem výzkumu celého projektového týmu se stalo téma sociální exkluze. Publikace prof. J. Kellera Exkluze jako sociální problém a jako otázka metodologická je věnována teoretickému ukotvení problému sociální exkluze. Autor poukázal na metodologická „pro et contra“ různých typů sociálního konstruktivismu v uchopení jednoho z dílčích a zároveň mezního projevu sociálního vyloučení, jakým je fenomén bezdomovectví.

Další tři Dílčí analýzy projektových subtýmů rozpracovávají parciální podoby sociální exkluze: sociálně prostorovou segregaci (na základě porovnání dvou měst v ČR a SRN) a sociální exkluzi vybraných skupin obyvatelstva – in concreto (1) rodin ohrožených chudobou nebo chudých rodin a (2) seniorů ohrožených chudobou s důrazem na aspekt bydlení. Každá z Dílčích analýz prezentuje badatelské postupy subtýmu a výzkumné výstupy a závěry.

Subtým „Stáří a chudoba“

členové týmu:

Doc. PhDr. Dana Sýkorová, Ph.D. – vedoucí týmu
Mgr. Ing Iva Tichá
Mgr. Gabriela Nytra

Publikační výstup subtýmu:

SÝKOROVÁ, D., NYTRA, G., TICHÁ, I. 2014. Bydlení v kontextu chudoby a stáří. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. 70 s. ISBN 978-80-7464-493-1.

Anotace

Jeden ze subtýmu výzkumného projektu VEDTYM se zaměřil na život seniorů v dnešní době. Cílem dílčího výzkumu je odpovědět na otázku, jak senioři ohrožení chudobou a senioři chudí zvládají svou životní situaci. Subtým „Senioři a chudoba (old people and powerty)“ aplikuje strategii kvalitativního výzkumu, vzhledem k výzkumné prioritě porozumět životní situaci seniorů. V rámci výzkumu je analyzována životní zkušenost jak seniorů, tak sociálních pracovníků s prací s chudými a chudobou ohroženými seniory – klienty. Na zpracování se podílejí všichni tři členové subtýmu a takto plní i požadavek triangulace.

Z metod výzkumu jsou aplikovány narativní biografické rozhovory se seniory. Senioři doporučení sociálními pracovníky byli následně kontaktování a byly domluveny schůzky. Rozhovor byl po uděleném souhlasu komunikačního partnera, zaznamenán na diktafon. Členka týmu G. Nytra realizovala 22 narativní biografické rozhovory. Následně byly tyto rozhovory doslovně přepsány, doplněny zápisy z rozhovoru a kartami respondentů se základními demografickými daty. V současnosti jsou rozhovory průběžně kódovány a analyzovány členkami týmu.

V rámci již zmíněné triangulace jsme se vrátili zpět do terénu k sociálním pracovníkům, kteří nám prvotně seniory doporučili. Se sociálními pracovníky jsme uskutečnili polostrukturované rozhovory. Jejich cílem je zjistit, jak sociální pracovníci vnímají seniory - své klienty a jak interpretují chudobu, případně ohrožení chudobou u této skupiny obyvatel a možnosti či limity sociální práce.

Výzkumníci se v rámci rozhovorů snažili doplnit informace týkající se zkoumané problematiky. Tyto rozhovory jsou nyní přepisovány v programu F4 a budou následně zpracovány.

Subtým „Rodina ohrožená chudobou“

členové týmu:

Doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D. - vedoucí týmu
Doc. PaedDr. Oldřich Chytil, Ph.D.
Doc. RNDr. Ivana Loučková, CSc.
PhDr. Anna Papřoková, Ph.D.
RNDr. Kamila Vondroušová, Ph.D.
Mgr. Marie Špiláčková, Ph.D.
Mgr. Vendula Gojová
Mgr.Eliška Lindovská
Mgr. Eva Nedomová

Publikační výstup subtýmu:

GOJOVÁ, A., GOJOVÁ, V., ŠPILÁČKOVÁ, M. (Eds.). 2014. O způsobech zvládání chudoby z perspektivy rodin – podněty pro sociální práci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. 136 s. ISBN 978-80-7464-492-4.

Anotace

V našem subtýmu, který jsme pracovně pojmenovali „RODINY“, se zabýváme chudými rodinami a rodinami ohroženými chudobou a rolí sociální práce ve způsobech, které tyto rodiny používají ve snaze zvládat svoji životní situaci.

Kromě teorií chudoby a sociálního vyloučení vycházíme ze zahraničních výzkumů strategií chudých a ohrožených chudobou, především z francouzského autora Paugama (1991), dále se tématem zabývali Ellwood in Sirovátka (2000), Giddens (2004), Duvoux (2009), Keller (2012), van der Land, Doff (2010), Wadsworth (2011), Budowski, Tillmamm, Keim, Amacker (2010).

V našem výzkumu chceme zjistit, zda se fáze sociální diskvalifikace a s nimi spojené způsoby zvládání chudoby a ohrožení chudobou (jejich součástí je vztah k sociální práci) popsané zahraničními autory vyskytují v české populaci a jaká jsou česká specifika. Chceme se zaměřit především na to, jak rodiny vnímají roli sociální práce a co od ní očekávají. Výzkum je řešen s využitím kvantitativní výzkumné strategie.

Subtým „Sociální segregace – komparace 2 evropských měst“

členové týmu:

Prof. Dr. Detlef Baum, Dr. h. c. – vedoucí týmu
Mgr. Ing. Iva Tichá
RNDr. Kamila Vondroušová, Ph.D.

Publikační výstup subtýmu:

BAUM, D. H., VONDROUŠOVÁ, K., TICHÁ, I. 2014. Charakteristika sociálně prostorové segregace ve srovnání dvou měst (Halle – Ostrava). Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. 74 s. ISBN 978-80-7464-491-7.

Anotace

Činnost subýtmu Sociální segreagace - komparace dvou evropských měst je realizována v rámci výzkumného projektu VEDTYM a zabývá se porovnáním dvou podobně strukturálně postižených měst, z nichž jedno je v České republice a druhé v Německu.

Pro účely našeho výzkumu a srovnání byla vybrána města Ostrava (Česká republika) a Halle v Německu (bývalé Německé demokratické republice). Obě města prošla v minulosti etapou socialistického vývoje v oblasti bytové politiky, výstavby infrastruktury, politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Nyní, po pádu komunismu, v období dlouhodobé transformace, mají obě města problémy s restrukturalizací průmyslu i veřejných služeb, de-industrializací, smršťováním (depopulací) a slábnoucím integračním potenciálem.

Jednu z nejvýznamnějších (radikálních) změn v období transformace zaznamenala bytová politika, protože se výrazně změnily podmínky na trhu s bydlením. Trh s bydlením vedl k situaci, že pro obyvatele komparovaných měst jsou ekonomicky dostupné pouze byty v málo atraktivních nebo neatraktivních lokalitách, které jsou charakteristické nedostatečnou infrastrukturou a nevýhodnými životními podmínkami, zejména pro dospívající mládež a děti.

Základními výzkumné otázky subtýmu jsou:

Zda a v jakém rozsahu lze identifikovat ve zkoumaných městech formy prostorové segregace, jaké konkrétní formy prostorové segregace ve městech identifikujeme, jaké jsou vztahy mezi prostorovou segregací a sociálním vyloučením obyvatel, které skupiny obyvatel jsou ohroženy v jejich sociálně-ekonomickém statusu a které skupiny obyvatel jsou ohroženy chudobou.

Zda je adresa (lokalizace) znevýhodněné rezidenční čtvrti základní podmínkou pro sociální vyloučení, nebo je adresa jen symbolickým vyjádřením jejich socio-ekonomického vyloučení?

Které strategie sociálního začleňování realizovali v těchto dvou městech a které sociální politiky by bylo nutné realizovat pro efektivní sociální integraci?

V rámci popsaného výzkumu, výzkumníci používají kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody.

* Změny v personálním obsazení projektového týmu jsou podrobně uvedeny ve schválených monitorovacích zprávách za každé monitorovací období.

Aktualizace: 27. 05. 2014

Technický kontakt