Závěrečná konference proběhla dne 7. února 2012 v odborné učebně Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, Fráni Šrámka 3.

Konferenci zahájil proděkan Pedagogické fakulty RNDr. Martin Malčík, Ph.D. a prof. RNDr. Erika Mechlová, CSc., kteří pohovořili o nových směrech ve vývoji software a hardware pro počítačem podporovanou výuku.

„Vzdálené laboratoře umožňují zkoušet online desítky různých pokusů na velkou vzdálenost např. fyzikálních, které se mohou využít ve výuce přírodních věd – třeba měření radioaktivity, měření počasí, virtuální laboratoře apod.,“ řekl Malčík. „Pokud potřebujete demonstrovat nějaký složitý děj, je možné využít simulací,“ uvedl dále Malčík.

Klíčovou otázkou je podle Malčíka to, že žák žije v době rozporu techniky a technologií s tím, co se učí na školách. „Počet informací je obrovský, i kdybychom studenty naučili úplně vše, tak za pět let jsou stejně ztraceni. Žáky bychom měli učit správné otázky - žák se bude muset umět na vše nové aktivně doptat, nikoliv pasivně reprodukovat správné odpovědi. Učit základní vědomosti a dovednosti - neučit informace, informace přestávají mít cenu,“ pokračoval Malčík.

Žák podle něj žije multitaskingovým životem (Facebook, on-line hry, neustále komunikuje s vyhledávači)… Je součástí komunity, ale chce se současně odlišovat - píše si blogy… Může vše, má 10 životů - omyly jsou běžnou součástí strategie.

Malčík dále uvedl: „Každým rokem testujeme na 8 000 žáků z matematiky a jako nejhorší se ukazuje představivost a prostorové vidění, žáci si nedokáží představit různé vztahy vyplývající z grafů, takže tyto experimenty jsou pro ně opravdu úžasné.“

Podle prof. RNDr. Eriky Mechlové, CSc., plnil projekt ideální roli: „Vy jste se učili od nás a my od vás. Vím, že jste sdělovali, co je dobré a co ne, jak vlastně k žákovi přistupovat. Vzájemné učení perfektně fungovalo a já bych vám za to chtěla poděkovat.“

Prof. Mechlová vedla první projekt počítačem podporovaných experimentů již v roce 1992. V čem spatřuje pozitiva užívání počítačem podporovaných experimentů: „V rozvoji zručnosti žáka, v poznávání struktury různých věcí, přístrojů apod., v poznávání vlastností materiálů, badatelsky orientovaném vyučování. Ale i motivaci žáků k většímu zájmu o přírodovědné a technické obory, a to jak ve výuce, tak i při úvahách o budoucí profesi. Ve zvýšení kvality a efektivity vzdělávání, v rozvíjení čtenářské gramotnosti i v podpoře žáků se zájmem o přírodovědné a technické obory.“

Malčík představil vizi „kyberučebny“ v níž individualizovaný žák stále dochází do školy, dokonce tam tráví i více času. Výuka je tu nejefektivnější, když je k dispozici učitel, který činnosti usměrňuje. Uplatňuje se skupinová výuka, projektová výuka, skupiny jsou organizovány podle zájmu a ne věku, místa bydliště aj. „Kyberučebny“ jsou vybaveny počítači, internetem, interaktivními pomůckami, jsou tu všechna multimédia, včetně videokonferencí. Najdete tu i manuální koutek, kde si lze některé věci manuálně, či experimentálně odzkoušet.

O experimentálních úlohách pro počítačem podporované experimenty pohovořil Ing. Petr Ogrocki, Ph.D., a jeho žačka Daniela Mlčochová ze ZŠ Havířov-Šumbark. „Když si žáci ICT pomůcky osahají, mají prožitkové učení,“ řekl Ogrocki. Kromě samotné prezentace byly zajímavé i jeho ukázky protokolů laboratorních prácí z fyziky na téma „Kladky: ověření zákonitostí sil působících na kladce pevné, volné i kladkostroji“ a experiment elektromagnetická indukce – určení velikosti indukčního proudu. V průběhu experimentu žáci například museli vyluštit motivační tajenku křížovky. Mgr. Monika Halšková, manažerka projektu pro ZŠ, poděkovala Ogrockému za příkladnou práci na projektu, jeho propagaci se žáky na dalších školách, při dni otevřených dveří apod.

PhDr. Mgr. Aleš Pavelek se žákem a žákyní ze ZŠ Bílovec, Komenského představil 3D projekt auly a výsledky zkoumání teploty auly, které byly zapisovány do tabulky.

Oživení v sále vyvolalo vystoupení Mgr. Jaroslava Latoně z Masarykovy střední školy zemědělské a VOŠ Opava, který s humorem a nadsázkou seznámil s novým software pro PC podporované experimenty např. měřením pevnosti vlasu v tahu. „Když budete padat z koně, čeho je lepší se držet? Prokazatelně je pohodlnější sedět čelem k hlavě koně a držet se za hřívu, ale bezpečnější je sedět obráceně a držet se koně za ocas – ten je pevnější v tahu, jak prokazuje měření. Kdo by se koně bál, zvolil by raději krávu. Tak tady prosím se držte jenom za ocas, protože kráva hřívu nemá.“

Latoň ještě dodal: „Když pan ředitel zjistil, že žáky práce s ICT pomůckami baví, tak se rozhodl nějaké měřicí přístroje zakoupit. Tak jsem se obětoval, utratil jsem mu 35 000 korun a nějaké měřicí přístroje pro školu koupil.“

Nový software pro tyto experimenty představil RNDr. Libor Koníček. Bude obsahovat tři funkce: měřicí, didaktický a řídicí modul. Cílem je podporovat technické schopnosti žáků v návrhu je realizace grafického prostředí.

Projekty byly z 85 procent financovány z fondů ESF a z 15 procent ze státního rozpočtu ČR. Pro učitele byly veškeré aktivity zdarma, přičemž projekty trvaly od listopadu 2009 do února 2012. „Vybavili jsme 15 partnerských základních a 15 středních škol ICT pomůckami, řídicími jednotkami a sadou čidel pro měření. V každém projektu bylo proškoleno 40 pedagogických pracovníků v práci s ICT pomůckami,“ sdělila Halšková. Bylo vydáno pět studijních opor k výuce, pět dalších ke kurzům, byla vytvořena metodika ICT, sborník z workshopů.

Závěr samotné konference tvořil bohatý raut doplněný vzájemnou komunikací mezi účastníky konference, proběhla výměna zkušeností mezi učiteli partnerských škol.