Pozorování a vyhledávání rovnokřídlých

Prvním problémem, se kterým se při studiu rovnokřídlých setkáte bude, jak jednotlivé druhy v přírodě nalézt. Brzy zjistíte, že všeobecná představa o tom, že „kobylek a koníků“ se dá najít spousty na každé louce je sice pravdivá, ala týká se spíše kvantity než kvality. Většinou se totiž jedná pouze o několik nejběžnějších druhů, jejichž druhové spektrum se neustále opakuje. Jakmile se začnete o rovnokřídlé více zajímat, budete jistě toužit nalézt také vzácnější či méně nápadně žijící druhy. K tomu je  zapotřebí se vybavit alespoň základními teoretickými znalostmi jejich bionomie a ekologie. Řada druhů rovnokřídlých je vázána na určité charakteristické biotopy, např. lomy a pískovny, náplavy řek, kamenité stepi apod.

Souhrnné česky psané literatury o rovnokřídlém hmyzu je stále nedostatek. V roce 2005 vyšla zatím poslední monografie: Kočárek P., Holuša J., Vidlička Ľ., 2005: Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské republiky. Ilustrované klíče 3, Kabourek, Zlín, která Vám může poskytnout odpovědi na většinu Vašich otázek (je ale poměrně drahá). Ze zahraničních publikací lze doporučit velmi užitečnou publikaci Bellmanna (1993). Pro základní hrubou orientaci v rovnokřídlém hmyzu by Vám měly vystačit tyto www stránky.

Většinu druhů rovnokřídlého hmyzu lze v přírodě spolehlivě vyhledávat podle stridulace samců. Tato metoda je velmi užitečná při sběru druhů aktivních v noci, ale také při vyhledávání mnoha denních druhů, které obývají husté (často i trnité) keře a nelze je tudíž smýkat ani sklepávat. Zvukové záznamy stridulací byly publikovány na magnetofonových kazetách (Bellmann H. 1985: Die Stimmen der heimischen Heuschrecken. Audio tape. Neumann-Neudamm, Melsungen) a kompaktních discích (např. Ragge D. R. & Reynolds W. J. 1998: A sound guide to the grasshoppers and crickets of western Europe. Compact disc. Harley Books, Martins).

poslední aktualizace: 1.2.2007