Film je poctou nedávno zesnulým básníkům a výjimečným osobnostem české kulturní scény Janu Vladislavovi a Prokopu Voskovci. Ti se v rozhovorech s francouzskými dokumentaristy vracejí k tomu, jak osobně prožívali historické milníky bývalého Československa : poválečné období, příchod komunistů k moci, tísnivá 50. léta, Pražské jaro, Chartu 77 a nucený exil do Francie. Jejich pohled na disent a samizdat nám dává nahlédnout realitu zároveň příšernou a absurdní- realitu každodennosti v totalitním režimu. Rozhovory doprovázejí archivní záběry, propojené s autorskými, snově působícími scénami.